Středověk

Raný středověk příliš líčení nepřál. Křesťanská církev viděla ve zkrášlování vzhledu hřích a mnohé světice se holedbaly tím, že se myjí jen výjimečně. Zatímco v Orientu se v 10. století vzmáhá výroba destilovaných parfémů, Evropa je poněkud pozadu. Vystačí si hlavně s mastmi vyrobenými ze sádla a z bylinek. Je ale až překvapivé, kolik speciálních krémů uměli z těchto skromných ingrediencí umíchat! Ve starých receptářích najdeme mazání proti vráskám, pihám i k léčení vyrážek. Vonné masti často vznikaly v lékárnách benediktinských klášterů. Během křižáckých výprav však křižáci "přičichli" k arabské růžové vodě a začali si ji dovážet do své vlasti. Od vrcholného středověku se i na starém kontinentě začaly ve vyšších vrstvách rozmáhat některé módní novinky. Zhýralé dámy si začaly vyholovat obočí a tváře si líčily červeně. Na krku nebo u pasu se jim houpaly kuličky z voňavého pižma a ambry uzavřené v děrovaném šperku zvaném pomander.